To byl Arnošt Lustig

František Cinger

Eminent 2019, 208 s.

Spisovatel a publicista František Cinger vydal v nakladatelství Eminent novou knihu věnovanou Arnoštu Lustigovi, s nímž dlouhá léta spolupracoval. Váží si ho nejen jako mimořádného spisovatele světového formátu, ale především jako blízkého přítele, s nímž „téměř dvacet let trávil po řadu měsíců takřka každý den“.

František Cinger doprovázel Arnošta Lustiga na mnoha přednáškách a besedách, festivalech židovské kultury, jel s ním do Mauthausenu, kde Arnoštův syn natáčel film, setkával se s jeho rodinou a byl mu nablízku i v době nemoci.

Představuje život Arnošta Lustiga a jeho vzpomínky na pobyt v terezínském ghettu, nelidské prostředí koncentračních táborů Osvětim a Buchenwald, kterými prošel i na útěk z transportu smrti do Dachau v dubnu 1945, jímž si s přítelem Jiřím Justicem zachránili život. „Arnošt vyznával instinkt. To ho naučily lágry. Instinkt mu hned říkal, kdo je kdo. Na koho si dát pozor a kdo je přítel.“ Vzpomínky jsou prokládány Lustigovými výroky a úvahami na různá témata, především na jeho literární tvorbu vypovídající o hrůzách šoa. Považoval za důležité připomínat jeho oběti a pokračoval v tom i po roce 1968 v americkém exilu. O svém pobytu mimo domov řekl „Exil vezme člověku skoro všechno, ale jenom na začátku. Potom mu přidává. Obohacuje ho. Umožní mu očistit se, vrátit se k podstatnému, k tomu, co v něm bylo zahlušeno všednost. Poučí ho o osudu jednotlivců i celých skupin. Připomene mu vlastnosti, na které pozapomněl, čest, odvahu, mravnost, vytrvalost. Nebo vědomí prosté pravdy že to nikdo nemá lehké.“

Autor představuje Arnošta Lustiga také jako vášnivého cestovatele, který se rád setkával se zajímavými lidmi a osobnostmi po celém světě a věnuje se jeho vztahu a přístupu k literární tvorbě. „Moje povaha hledá duši v kráse a dobru a krásu v umění.“ „Každý spisovatel by měl být jen jeden. Pokud to nedokáže ve slohu, tak obsahem“ říkával. Věren tomuto krédu získal světový věhlas a za přínosné literární dílo obdržel mnoho význačných ocenění. Své zkušenosti pak velmi rád předával studentům školy tvůrčího psaní.

František Cinger dal knize název To byl Arnošt Lustig, ale nejspíš nejen s těmi, kdo byli na jejím křtu se shodl, že Arnošt Lustig stále je, neboť kdo ho znal, tomu se zapsal hluboko do srdce a čtenářům knih do trvalé paměti. Slavnostní setkání se uskutečnilo 4. dubna 2019 v restauraci Nuance na Malém náměstí v Praze 1, na místě, kam Arnošt Lustig rád chodíval a kde má fasádě umístěn reliéf. Za účasti autora knihu pokřtila Lustigova sestra Hana Hnátová a dcera Eva Lustigová, autorka dokumentu Tvoje slza, můj déšť, z něhož byla připomenuta ukázka, přibližující osobnost jedinečného člověka a spisovatele.

Dlouholetou a plodnou spolupráci vystihl autor knihy jednou větou: „Bylo to krásný dobrodružství, jako ostatně všechno, co jsem s Arnoštem mohl prožít.“

Text a foto: Dana Vondrášková